Řešené projekty

Vědecké:

Rozvojové:

Ostatní:



Vědecké

SDI4Apps - Využití otevřených geografických informací pomocí inovativních služeb založených na propojených datech (Linked Data)

2014–2017, CIP-ICT-PSP-PB 621129, hlavní řešitel: Tomáš Mildorf

Anotace: Projekt SDI4Apps je financovaný programem Competitiveness and Innovation Framework Programme a Ministerstvem vnitra České republiky. Projekt je zaměřený na využití otevřených geografických informací pomocí inovativních služeb založených na propojených datech (Linked Data). Cílem je vytvoření platformy a podmínek na podporu tvorbu inovativních služeb a aplikací nad geografickými daty. Konkrétními cíli projektu jsou:

  • integrace nové generace infrastruktury prostorových informací založených na participativní a sociální validaci;
  • podpora jednoduchého vyhledávání a zpřístupnění prostorových informací pro každého;
  • propojení prostorových a neprostorových informací prostřednictvím principů propojených otevřených dat (Linked Open Data);
  • tvorba cloud infrastruktury podporující prostorové informace a polohové lokalizační služby (Location Based Services – LBS);
  • návrh otevřených aplikačně-programových rozhraní (API) podporující integraci prostorových dat a LBS do aplikací vytvořených programátory bez geoinformačních znalostí a zkušenostmi;
  • integrace in-situ měření a dat z pozorování Země;
  • vícejazyčná podpora prostorových dat;
  • otestování platformy prostřednictvím integrace a demonstrace série pilotních aplikací;
  • oslovení externích vývojářů a programátorů;
  • organizace soutěže vývojářů aplikací podporujících širší využití geoprostorových informací;
  • tvorba udržitelného obchodního modelu pro infrastruktury prostorových informací založených na cloud řešeních.

OpenTransportNet – Prostorově založená datová centra pro inovaci v dopravním sektoru

2014–2017, CIP-ICT-PSP-PB 620533, hlavní řešitelé: Karel Jedlička, Tomáš Mildorf.

Anotace: Cílem projektu OpenTransportNetwork (OTN) je vytvoření virtuální služby pro agregaci, harmonizaci a vizualizaci otevřených dat související s dopravou. Tato platforma napomůže jak lepšímu řízení dopravy, tak i tvorbě nových inovativních aplikací a služeb pro potřebu dopravy. Tato řešení bude založeno na veřejných datech, lokalizačních službách a dobrovolnicky pořizovaných datech. Projekt sjednotí prostorové geoinformace, dynamické datové toky a neprostorová data pomocí nástrojů vhodných k prořízení velkých datových zdrojů, vizualizačních nástrojů a algoritmů detekce vzoru. Projekt bude ověřen na ve čtyřech pilotních místech: Velké Británii, Belgii, Francii a Libereckém kraji.

Krajina paměti. Drážďany a Terezín jako místa vzpomínek na ŠOA.

2012–2014, Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, reg. č. 100110544, hlavní řešitel: Václav Čada.

Anotace: Projekt přeshraničně propojuje dvě výjimečná místa paměti na šoa: Terezín a Drážďany. Výsledkem je virtuálně prezentovaná krajina vzpomínek česko-saského příhraničního regionu ve Třetí říši s pedagogickými a technickými koncepty. Za tímto účelem budou použity, kombinovány a dále rozvíjeny technologie sloužící k zeměpisnému popisu historických obsahů, jejich 3D vizualizaci, k uchování dat a ke grafickému publikování v online a off-line médiích, přičemž se naváže na etablované technologie a převzata z již existujících projektů bude zeměpisná databáze. Tato data a technologie budou v rámci projektu společně vyhodnocena, shrnuta, doplněna a zpracována pedagogicky, a pak také s ohledem na zamýšlenou interaktivní prezentaci.

plan4business

2012–2014, FP7-ICT-2011-SME-DCL 296282, hlavní řešitel: Tomáš Mildorf.

Anotace: Heterogennost dat územního plánování znemožňuje jejich integraci a možnosti analýz na evropské úrovni a v přeshraničním kontextu. Stále narůstající požadavky uživatelů ze strany např. výzkumných organizací, územních plánovačů a realitních kanceláří určují nutnost harmonizace těchto dat, jejich zpřístupnění pomocí webových služeb a možnosti jejich analýz. Projekt plan4business se zaměřuje na vývoj platformy, která bude sloužit nejen jako katalog dostupných dat územního plánování, ale hlavně jako jejich integrátor nabízející možnosti vizualizace a prostorových analýz na evropské a mezinárodní úrovni. Automatizace procesu integrace značně heterogenních dat je hlavním cílem projektu. Úspěšná harmonizace umožní následné analýzy a jednotnou vizualizaci, které budou v rámci projektu detailně zpracovány a navrženy. Servisní platforma bude plně v souladu se specifikacemi směrnice INSPIRE.

GEOINFONET

2011–2013, CZ.1.07/2.4.00/17.0069, hlavní řešitel: Karel Janečka.

Anotace: Projekt Propojení a rozvoj spolupráce subjektů v geoinformatice (GEOINFONET) je orientován na spolupráci mezi subjekty zabývajícími se vzděláváním, výzkumem, vývojem a aplikací geoinformatiky (GI). Geoinformatika, jako mladá aplikační disciplína, prochází rozvojem a proniká do mnoha oborů lidské činnosti. Dochází tak k rozvoji poznatků, ne však jejich sdílení. Stávající úroveň spolupráce není dostatečná, chybí syntetizující přístup i těsnější propojení. Obsahem projektu je posílení partnerství a spolupráce mezi institucemi zabývajících se vzděláváním, výzkumem, vývojem a aplikací v oblasti geoinformatiky. Spolupracující subjekty vytvoří v průběhu řešení projektu síť GeoInfoNET, zabývající se všemi oblastmi geoinformatiky. Dojde ke zvýšení vzájemné informovanosti o vzdělávací, výzkumné i aplikační činnosti, provázanosti subjektů při spolupráci nad společně řešenými úkoly i organizovanými akcemi, sdílenými nejmodernějšími poznatky. Vytvořením sítě GeoInfoNET dojde k prohloubení spolupráce mezi subjekty (stáže, přednášky, exkurze), zvýšení odborných znalostí a dovedností (přednášky a workshopy), získání komunikačních dovedností (vzdělávací kurzy) cílové skupiny, což přispěje ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu práce. Zlepšení spolupráce subjektů se kladně projeví na úrovni terciárního vzdělávání, výzkumu a implementaci současných poznatků do praxe. Sdílení poznatků podpoří jejich dostupnost pro cílovou skupinu, kterou jsou zaměstnanci a studenti organizací, které jsou součástí sítě.


NEOCARTOLINK

2011–2013, CZ.1.07/2.4.00/31.0010, hlavní řešitel: Karel Jedlička.

Anotace: Projekt Podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace (NEOCARTOLINK) si klade za cíl podpořit vznik národní kartografické sítě a navázání produktivního partnerství mezi odborníky z institucí terciárního vzdělávání (univerzity a výzkumná a vývojová pracoviště) a aplikační sféry (společnosti podnikající v oblasti kartografie a tvorby map). Kartografie zasahuje do mnoha oblastí lidské činnosti, neboť velká část lidského konání má prostorový rozměr. Prostorová data jsou často využívána v médiích, ne vždy však vhodným způsobem, který by respektoval potřeby koncového uživatele. Nízká kartografická gramotnost tvůrců i uživatelů map je mnohdy příčinou chybných rozhodnutí, ze kterých v praxi plynou následky projevující různými negativními (především ekonomickými) dopady. Vybudováním národní sítě kartografie dojde k pozvednutí současného stavu poznání v oboru, sdílení poznatků mezi akademickou, výzkumnou a aplikační sférou ve snaze uzpůsobit výuku kartografických disciplín novým podmínkám znalostní a technické společnosti. Vzájemným transferem vědomostí, poznatků a potřeb v rámci sítě dojde k pochopení a oboustrannému přijetí požadavků současného trhu a zvýšení konkurenceschopnosti budoucích absolventů vysokých škol a odborných pracovníků. Realizace projektu výrazně podpoří import nových znalostí a vývojových trendů ze zahraničí, zlepšení výsledků VaV a zvýšení mezinárodní prestiže české kartografie.


BRISEIDE

2010–2012, CIP-ICT-PSP-2009-3, hlavní řešitel: Karel Janečka.

Anotace: Hlavními cíli eContentplus projektu BRISEIDE jsou především:

  • rozšíření datových modelů vyvinutých či vyvíjených v tematicky příbuzných evropských projektech o časový aspekt,
  • aplikace (například Civilní ochrana) založená na integraci existujících řešení,
  • vývoj služeb (services) pro správu časoprostorových dat.

Projekt BRISEIDE bude aplikován, testován a validován v aplikacích z oblasti civilní ochrany, s použitím příslušných INSPIRE témat, skrze síť zúčastněných subjektů, poskytovatelů dat, technologických partnerů a uživatelů. ZČU jako projektový partner je zodpovědná především za vedení pracovní části zaměřené na identifikaci uživatelských požadavků. Tyto požadavky jsou cíleny na existující systémy jednotlivých partnerů, které by měly být v rámci projektu BRISEIDE rozšířeny o podporu zpracování časoprostorových dat. Rovněž je ZČU zodpovědná za vytvoření metadatového profilu projektu podporujícího časová data.

Plan4All

2009–2011, ECP 2008 GEO 318007, hlavní řešitel: Tomáš Mildorf.

Anotace: Hlavní zaměření eContentplus projektu Plan4all je na harmonizaci dat územního plánování s ohledem na Směrnici INSPIRE. Projekt je založen na existujících „best practices“ v regionech a obcích Evropské unie a zhodnocení výsledků současných výzkumných projektů řešených v této oblasti. Očekávané výstupy budou uplatněny v Evropském fóru pro SDI (Spatial Data Infrastructure – infrastruktura prostorových dat), v návrzích bází geodat a při analýzách nejlepších praktik týkajících se organizace, sdílení, harmonizace a doporučení pro vytváření SDI územního plánování. Celý sektor by měl profitovat z dostupnosti jednoznačných a více transparentních informací generovaných územními plány v Evropě. Ačkoliv myšlenky a koncepty územního plánování jsou v podstatě shodné v celé Evropě, právní stránka věci je velice nejednotná. Současné zákony týkající se územního plánování jsou nespojité (jak v oblasti prostorové lokalizace, použitých výchozích podkladů a zdrojů dat, tak zejména po obsahové stránce) a i expert z jedné země může mít problémy s porozuměním plánovacím předpisům země sousední. Pro investory a pro ty, kteří rozhodují, je téměř nemožné porovnání územně plánovacích předpisů napříč Evropou. Plan4all výrazně přispěje ke zlepšení této situace.


SDI-EDU

2009–2011, CZ/09/LLP-LdV/TOI/134010, hlavní řešitel: Karel Janečka.

Anotace: Projekt SDI-EDU je zaměřen na přenos znalostí z evropských výzkumných projektů souvisejících se vzděláváním v oblasti tvorby prostorové datové infrastruktury pro územního plánování. Příkladem takových projektů jsou například projekty Humboldt či Naturnet Redime. Základní koncept budování prostorové datové infrastruktury spočívá v přesunu prostorových dat do webového prostředí a v použití webových služeb pro budování sítě distribuovaných geoportálů. Standardy pro budoucí celoevpropskou prostorovou datovou infrastrukturu jsou definovány v evproské směrnici INSPIRE. S implementací směrnice INSPIRE vyvstane silný požadavek na budování znalostních kapacit a na přenos znalostí mezi územními plánovači, evropským regiony či jednotlivými magistráty. Projekt SDI-EDU bude využívat inovační vzdělávací metody z projektu Naturnet Redime, což umožní transfer znalostí o prostorové datové infrastruktuře pro oblast územního plánování směrem k reálným uživatelům dat. Projekt bude rovněž využívat nejnovějších poznatků z projektu Humboldt, které budou zakomponovány do výukových kurzů.


Visual Health

2008–2009, MŠMT č. 2E08028, hlavní řešitel: Milan Konečný (MUNI), řešitelé z oddělení geomatiky: Václav Čada, Radek Fiala, Otakar Čerba, Karel Jedlička, Jan Ježek.

Anotace: Projekt Visual Health se zabývá tvorbou mezioborových vazeb v průniku přírodovědných oborů a lékařství. Hlavním předmětem zkoumání jsou dostupné aktuální údaje z oboru zdravotnictví, zajištění jejich dostupnosti a zhodnocení jejich vlivu na rozhodování jedince o zdraví. Vedlejším předmětem bude tvorba výukových modulů vizualizace zdravotních dat a snaha o propagaci daných vědních oborů mezi širokou veřejností. Vytvořené materiály budou také sloužit jako vstup do informačních systémů univerzit pro podporu e-learningu a blended-learningu.


Prostorová evidence kulturního dědictví

2005–neomezeno, řešitelé: Karel Bobek (státní zámek Kozel), Karel Jedlička.

Anotace: Projekt se zabývá způsoby prostorové identifikace nemovitých i movitých kulturních památek, chráněných území i ochranných pásem, spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ), a to ve všech úrovních prostorové podrobnosti. Navazuje na již etablované struktury národní databáze (až do úrovně podrobnosti parcely a budovy či objektu) a následně vyvíjí databázovou strukturu pro podrobnější prostorovou evidenci (místnosti, mobiliář), kterou je třeba navázat na již existující obsáhlé atributové databáze.


Spojité a diskrétní matematické struktury a vývoj odpovídajících metod jejich zkoumání. (výzkumný záměr KMA)

2005–2011, MŠMT č. MSM4977751301, hlavní řešitel: Pavel Drábek.

Naše oddělení participovalo na minulém a participuje i na současném výzkumném zámeru katedry matematiky.

Poznámka: adresy stránek na KMA se mění velmi dynamicky a proto je možné že odkaz nefunguje. Pokud je tomu tak, prosím oznamte to na adresu smrcekZkma.zcu.cz .

GNSS stanice PLZE

2005–neomezeno, řešitelé z oddělení geomatiky: Václav Čada, Radek Fiala, Karel Jedlička.

Anotace: Referenční GNSS stanice PLZE je zapojena do dvou nově budovaných celostátních sítí VESOG a CZEPOS na jejichž stránkách naleznete podrobné informace. Stanice je spravována oddělením geomatiky ve spolupráci s Výzkumným ústavem geodetickým topografickým a kartografickým (VÚGTK) – observatoří na Pecném. Stanice poskytuje data ve výměnném formátu RINEX a RTCM korekce přes Internet.


Řešení přesných modelů geoidu a kvazigeoidu pro území střední Evropy

2005–2007, GAČR, řešitel: Pavel Novák


Georeferencování a kartografická analýza historických mapování Čech, Moravy a Slezska

2004–006, GAČR 205/04/0888, řešitelé: Bohuslav Veverka (ČVUT), Vladimír Brůna (ÚJEP), Václav Čada.

Tříletý výzkumný projekt zaměření na digitální prostorovou lokalizaci historických kartografických mapových děl. Projekt je řešen ve spolupráci s ČVUT, katedrou mapování a kartografie a laboratoří geoinformatiky ÚJEP. Za oddělení geomatiky je spoluřešitelem Václav Čada.

Více informací o projektu naleznete například zde.

Anotace: Cílem řešení projektu je komplexní kartografická analýza vojenských historických mapování, která proběhla ve třech ucelených etapách na území Rakousko-uherské monarchie, tj. včetně historických zemí Koruny české – Čech, Moravy a Slezska. Prvé mapování z let 1763 1785 je nazýváné jako josefské. S ohledem na měřítko mapování 1 : 28 800 se jednalo o nejpodrobnější mapování v Evropě. Mapování nebylo podloženo kvalitními geodetickými základy a tak se nepodařilo sestavit ucelený mapový obraz monarchie. Druhé mapování Františkovo proběhlo v letech 1807–1869, současně s budováním stabilního katastru a bylo založeno na výsledcích astronomicko geodetických prací. Mapová kresba je proto již prostorově lokalizovatelná a lze zkoumat její kartometrické charakteristiky. Toto mapování pokrývá dobu od napoleonských válek až po bitvu u Hradce Králové v roce 1866, která změnila zásadním způsobem mapu Evropy. V letech 1870–1883 proběhlo třetí vojenské mapování, kdy se zrodila nejproslulejší rakouská mapa (speciálka) měřítka 1 : 75 000, používané na území ČSR až do roku 1956, kdy byla nahrazena soudobou vojenskou topologickou mapou.


Spolupráce s firmou ARCDATA

2004–neomezeno, řešitel: oddělení geomatiky.

4. 11. 2004 podepsala Západočeská univerzita smlouvu o spolupráci v oblasti vědy a výzkumu s firmou ARCDATA PRAHA, výhradním distributorem firem ESRI a Leica pro Českou republiku. Více viz Univerzitní noviny, prosinec 2004, str. 4.

Oddělení geomatiky se v rámci zmiňované spolupráce zaměřuje především na modelování bází geoprostorových dat na úrovni pozemkového datového modelu.


Geomorfologický informační systém jako základ environmentálních aplikací

2004–2005, projekt č. 106, AIP ČR, řešitelé: Pavel Mentlík (ZČU/KGE), Jozef Minár (UK Bratislava). Spoluřešitelé Ivan Barka (UK Bratislava), Karel Jedlička.

Mezinárodní vědecká spolupráce s Univerziou Komenského v Bratislavě, katedrou fyzické geografie

Projekt buduje metodický postup tvorby geoprostorového informačního systému, jako základu pro moderní geomorfologické analýzy.



Rozvojové

Gravimetrická laboratoř

FRVŠ č. 133/2008 – vybavovací projekt, řešitelé: Pavel Novák, Karel Jedlička, František Ježek, Jan Nejedlý.

Anotace: Fyzikální geodézie popisující tíhové pole Země je tradiční a v současnosti velmi aktuální částí geodézie. Přestože se v současnosti stále zlepšuje dostupnost a přesnost globálních modelů tíhového pole Země získaných převážně z družicových dat, je i nadále nutné a běžné kombinovat globální modely s lokálními pozemními tíhovými daty, která poskytují krátkovlnnou složku spektra gravitačního pole. Pořízení relativního gravimetru (jako jediné dostupné měřické technologie v této oblasti) by umožnilo praktickou demonstraci sběru pozemních tíhových dat, vyzkoušení různých měřických postupů a metod zpracování naměřeného materiálu. Studenti tak získají praktické zkušenosti v důležité oblasti geodézie, které umožní hlubší porozumění vlivu gravitačního pole i na ostatní v praxi běžně měřené geometrické parametry Země (délky, úhly). Tento postup je běžně využíván na řadě zahraničních univerzit s geodetickými/geomatickými programy. Vzhledem k nákladnosti zařízení se počítá i s jeho využitím dalšími školami (zájem má ČVUT, Katedra vyšší geodézie). Spolu s relativním gravimetrem je plánováno pořízení výpočetního clusteru jak pro zpracování a analýzu naměřených dat, tak i pro celou řadu dalších navazujících gravimetricko matematických výpočtů např. při kombinování krátkovlnné a dlouhovlnné složky spektra gravitačního pole pole a tím si mj. vyzkoušet aplikaci matematických a numerických metod na praktickou problematiku.


Progresivní sběr geoprostorových dat a jejich zpracování

FRVŠ č. 919/2006 – vybavovací projekt, řešitelé: Václav Čada, Karel Jedlička, Jan Nejedlý, Pavel Novák.

Anotace: Projekt si klade za cíl zkvalitnit výuku studentů nejen oboru geomatika pomocí vybavení pro terénní sběr a následně zpracování geoprostorových dat.
Požadovaná kombinovaná GPS/geodetická stanice totiž skýtá velké možnosti v oblasti zpracovávání a vyrovnávání naměřených dat moderními matematickými postupy, zejména pak s využitím metod prostorové statistiky a vyrovnání. Laboratoř pro zpracování geoprostorových dat tak bude sloužit jak pro studenty oboru geomatika tak i jako studentská mobilní laboratoř pro studenty studijního programu matematika oboru matematické inženýrství. Dále bude využívána v rámci cvičení pro nižší ročníky i ostatními studenty FAV.
Zakoupené vybavení rozšíří již existující vybavení katedry zejména o možnost zpracovávat GPS data v kombinaci s geodetickými daty. Studenti tak budou i nadále mít možnost se v průběhu studia seznámit s nejmodernějšími technologiemi a zlepší tak svoji budoucí pozici na trhu práce.
Se zmiňovaným vybavením budou seznamováni studenti již od 2. ročníku bakalářského studijního programu v rámci měřických praxí. Studenti vyšších ročníků pak budou vybavení používat v dalších předmětech a pro práci na projektech a závěrečných (diplomových/bakalářských) pracích.


Inovace a doplnění studijního programu Geomatika

FRVŠ č. 1001/2005/F1a, řešitel: Karel Jedlička. Spoluřešitelé Magdaléna Baranová, Otakar Čerba.

Anotace: Projekt si klade za cíl rozšířit dva ze tří studijních bloků studijního programu Geomatika. Studijní blok geografických informačních systémů (GIS) o předmět Principy prostorových analýz (PPA), rozdělením předmětu Aplikace GIS (AGI) a studijní blok kartografie o nové metody práce s kartografickou informací předmětem Počítačová kartografie (POK). Principy prostorových analýz seznámí studenta s algoritmickým pozadím geografických analýz. Student tak bude schopen správně využívat a používat konkrétní techniky prostorových analýz. Vzniklý prostor v předmětu AGI bude vyplněn přednáškovým materiálem z oblastí síťových řešení GIS a programování pro GIS. Tato tři rozšíření se jeví jako klíčová pro fundované využívání GIS jako nástroje pro komplexní správu území a jejich znalost studenta dobře připraví pro praxi. Aby byl student schopen výsledky své práce korektně interpretovat pro odbornou i laickou veřejnost, musí mít dobrou úroveň kartografických znalostí a zároveň musí umět vytvořit kartografické výstupy moderními metodami. Proto je studijní program inovován o předmět Počítačová kartografie.


Multifunkční učebna počítačového modelování a GIS

FRVŠ č. 1329/2004 – vybavovací projekt, řešitel: Stanislav Míka. Spoluřešitelé Marek Brandner, Václav Čada.

Anotace: V roce 2002 byla realizována dostavba laboratorních objektů Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (cca 28 000 tis. Kč, účelová dotace MŠMT 15 000 Kč, prostředky ZČU 13 000 tis. Kč – pouze stavební náklady bez vybavení laboratoří). V tomto objektu jsou nové laboratorní pracoviště katedry matematiky (laboratoř počítačového modelování, laboratoř aplikované matematiky, laboratoř superpočítačových technologií, laboratoř digitální fotogrametri a laboratoř geodezie a GIS), v nichž se realizuje specializovaná výuka studentů především inženýrských oborů a studentů doktorského studia. V současné době však výrazně chybí vybavení učebny pro zmíněnou specializovanou výuku nejméně pro skupiny po 30 studentech. Metody počítačového modelování prolínají téměř všemi předměty vzdělávací nabídky na technických fakultách ZČU. V projektu se soustředíme především na matematiku, geodézii a kartografii. Pod zkratkou GIS máme na mysli předměty typické pro charakter oboru Geomatika.


Multimediální podpora výuky předmětů oboru Geomatika

FRVŠ č. F2294/03/F1, řešitel: Václav Čada. Spoluřešitelé Otakar Čerba, Karel Jedlička.

Anotace: Cílem projektu je inovovat materiály pro podporu studia (přednáškové texty, cvičení, multimediální příklady, video, zvuk, virtuální realita) a převést je do formy umožňující bezkontaktní způsob výuky určené především pro studijní program kombinovaného studia oboru Geomatika na ZČU/FAV (což je v souladu s dlouhodobým záměrem FAV), a standardizovat jejich vzhled, vylepšit strukturu, vytvořit vzájemná propojení, možnosti testování apod.

Inovace – aktualizace, doplnění a převedení učebních textů do multimediálního charakteru.

Standardizace – kompatibilita s dosavadním vzhledem a strukturou www stránek oddělení Geomatiky.

Obsah – naplnění této struktury pro tři pilotní předměty (AGI, DBG2, GEN1).

Sbírka – vytvoření sbírky volně šiřitelných dat, řešených úloh na geodetické výpočty, vytvoření databáze odkazů z oblasti geografie, vytvoření virtuální knihovny studentských prací a doplnění digitální mapové sbírky.

Výsledků projektu budou v rámci kreditního systému studia moci využívat všichni studenti ZČU, reálně se bude jednat o 80 studentů každý rok. Vzhledem k velkému zájmu o kombinované studium je reálné zvýšení počtu studentů využívajících výsledky tohoto projektu.


Sestava RTK-GPS pro praktickou výuku studentů na oboru Geomatika

FRVŠ č. F923/2001 – vybavovací projekt, řešitelé: Tomáš Brichta, Leoš Mervart (ČVUT), Václav Čada. Člen řešitelského týmu Karel Jedlička.

Anotace: RTK-GPS je nová a rychle se rozvíjející geodetická technologie, která prostřednictvím aparatury RTK-GPS umožňuje řešení souřadnicových úloh v reálném čase přímo v terénu. Základem RTK-GPS je sestava dvou aparatur GPS, která je doplněna radiomodemy (GSM modemy) a sw umožňující výpočet korekcí (nutných pro dosažení přesnosti v řádu 1–2 cm). Na rozdíl od klasického způsobu sběru dat nebo vytyčování je mnohem operativněší a umožňuje rychlé a přesné měření i ve složitých terénech s málo hustým bodovým polem připojovacích bodů. Při použití GSM modemu se používání RTK-GPS stává použitelné na rozsáhlém území a zároveň umožňuje využití jiné pevné referenční stanice pracující se stejným modemem, která pracuje v režimu RTK.

Přístrojové vybavení praktické výuky v oboru Geomatika na Západočeské univerzitě

1999, FRVŠ, řešitel: František Ježek

Pořízen elektronický tachymetr Topcon 700 a Topcon 312.


Rozvoj studia informačních systémů v geodézii a kartografii

1995, FRVŠ, řešitel: Václav Čada


Příprava výuky předmětu Geografické informační systémy

1993, FRVŠ, řešitel: Václav Čada



Ostatní

Terminologický slovník geodetických základů

Terminologický slovník geodetických základů

14. Kartografická konference – úloha kartografie v geoinformační společnosti

V září 2001 pořádala Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, katedra matematiky, oddělení geomatiky mezinárodní kartografickou konferenci.

GIS Days

Již od roku 2000 se každoročně zapojujeme do celosvětové akce GIS Day.

Prvopočátky serveru byly podpořeny prostředky projektu FRVŠ č. F2294/03/F1