Včelařský GIS

Semestrální práce z předmětu KMA/AGI

Zuzana Viletová

Abstrakt

Práce se zabývá návrhem jednoduché databáze a tvorbou mapové aplikace s využitím programu MapServer. Cílem práce je vytvořit informativní zdroj o nákaze moru včelíhoh plodu a tím zlepšit stávající stav. Pomocí mapové aplikace by bylo umožněno zobrazit veřejnosti a především včelařům důležité informace, jako například lokalizaci aktivních ohnisek a jiné další.


1. Úvod
2. Získání dat
2.1. Informace o aktivních ohniscích
2.2. Data potřebná pro tvorbu map
3. Tvorba jednoduché databáze pro správu nákazy moru včelího plodu
4. Tvorba dat pro MapServer
4.1. Postup tvorby map
5. Tvorba MapServeru
5.1. MapServer - úvod
5.2. Princip fungování MapServeru
5.3. Tvorba MapServeru
5.3.1. Mapfile
5.3.2. Spuštění mapfile - jednoduché zobrazení mapy
5.3.3. Vytváření stránek pomocí šablon
5.4. Praktická ukázka
6. Závěr
7. Přílohy
7.1. Příloha č.1 - vcely.map
7.2. Příloha č.2 - vcelimor.php
Zdroje:

1. Úvod

Podle metodického návodu SVS ČR č. 2/1999 ze dne 7. 12. 1999, ve znění změn a doplňků ke dni 1. 3. 2005 - MOR VČELÍHO PLODU [8] je mor včelího plodu nebezpečná nákaza převážně postihující zavíčkovaný včelí plod. Nákaza se šíří infikovanou potravou, zalétlými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím. Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci. Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu. Plást bývá nepravidelně zakladen, víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas proděravělá. Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno dlouhé několik centimetrů. Konečným stadiem rozložení larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky. Nákaza musí být vždy potvrzena laboratorně.

Při výskytu nákazy vymezí Krajská veterinární správa a MěVS v Praze ohnisko nákazy (stanoviště včelstev), ochranné 5 km pásmo a nařídí další ochranná a zdolávací opatření (likvidace všech včelstev v ohnisku nákazy, zákaz přesunů včelstev, prohlídka veškerých včelstev v ochranném pásmu). Veškeré včelí produkty (med, vosk, propolis, pyl a mateří kašička) se spálí . Při zjištění moru včelího plodu je zakázáno včelstva léčit. Nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže v ohnisku byla všechna včelstva utracena a byl spálen všechen hořlavý materiál. Ochranné pásmo je zachováno po dobu 12 měsíců po odhlášení nákazy v ohnisku.

V různých médiích máme možnost čas od času zaznamenat zprávu o výskytu moru včelího plodu. Tyto zprávy se ale týkají vždy pouze jednoho místa. Jak je to s výskytem v celé ČR? Český svaz včelařů uvádí ve spolupráci se Státní veterinární správou České republiky na svých webových stránkách (http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky) ucelené seznamy ohnisek moru včelího plodu ke dni 28. února 2007 a ke dni 31. prosince 2006. Uvádí také seznam zaniklých ohnisek moru včelího plodu ke dni 31. prosince 2006 (citováno dne 20.5.2007). Samotná Státní veterinární správa ČR představuje na svých stránkách (http://www.svscr.cz/index.php?art=2099) seznam stávajících ohnisek v ČR (do 30.4. 2007) podle okresů (citováno dne 20.5.2007).

Cílem mé práce je vytvořit jednoduchou mapovou aplikaci s využitím programu MapServer. MapServer má za úkol zobrazovat oblasti (obce, okresy) nakažené morem včelího plodu. V budoucnu je možné pomocí této aplikace zobrazovat různé analýzy a jiné údaje, které jsou cenné pro včelaře či výzkum. Součástí práce je dále navrhnout databázi, ve které budou uložená data pro MapServer. Databáze by měla mít ve spolupráci se Státní veterinární správou ČR (SVS ČR) jednotný systém do kterého by mohla mít SVS přístup k editaci. Tímto způsobem by byla zajištěna aktualizace vytvořené mapové aplikace.

Práce je nástinem k budoucí DP, data o nákaze, která jsou během práce použita, jsou získána ze Státní veterinární správy. Pro jednoduchost byla pro semestrální práci použita pouze data, která obsahuji informace o aktivních ohniscích k datu 28.2. 2007.

Během práce je využíván software ArcGIS firmy ESRI, volně šiřitelný MapServer univerzity v Minnesotě s využitím webového Apache HTTP Serveru.

2. Získání dat

2.1. Informace o aktivních ohniscích

V současné době není pro veřejnost zpřístupněno nahlížení do aktuálních seznamů adres s aktivními ohnisky. Jak již bylo výše uvedeno, Český svaz včelařů i SVS ČR představují na svých webových stránkách některé seznamy ohnisek, ovšem buď pouze seznamy okresů či neaktuální seznamy.

Pro potřeby vytvořit mapovou aplikaci s využitím programu MapServer, která bude zobrazovat stav moru včelího plodu v ČR. Bylo nutné získat potřebná data ze Státní veterinární správy České republiky, které poskytla pí. Naďa Pařilová z krizového centra v Brně.

Tato data jsou uložená v tabulce ve formátu XLS. Tabulka je vždy sestavena pro každý měsíc a nese informace o nákazové situaci v ČR (viz. Obr. 2-1).

Obrázek 1. Obr. 2-1: Získaná data pro zpracování

Obr. 2-1: Získaná data pro zpracování

Jak je z tabulky patrné, na každém dvojřádku nese tyto informace (viz. Obr. 2-1):

  1. druh nákazy,

  2. druh napadeného zvířete,

  3. název okresu, ve kterém se nachází aktivní ohnisko,

  4. adresa ohniska (kú / adresa),

  5. datum potvrzení ohniska,

  6. nejdůležitější informace o počtu včelstev - uhynulých, poražených, utracených, odsunutých, přisunutých, vnímaných, nemocných.

    Na základě posledních sloupců s počty včelstev se dají vyhotovovat různé analýzy: zobrazit oblasti v karanténě (tj. 5km okruh od aktivního ohniska), zobrazit průběh nákazy v určitém období a jiné další.

Z této tabulky je nutné vytvořit pro další potřeby geodatabáze Personal Geodatabase Table v programu ArcCatalog firmy ESRI (viz. odstavec 3).

2.2. Data potřebná pro tvorbu map

K vytvoření mapového výstupu jsou použity vektorová data ČR, která byla získána z ArcČR . Pro mé potřeby jsem použila Feature Classes : Obce, Okresy a Kraje. Všechny tyto třídy jsou polygonového typu.

3. Tvorba jednoduché databáze pro správu nákazy moru včelího plodu

Aby byl zlepšen stávající stav ve spávě údajů o nákaze moru včelího plodu, byla součástí práce navržena geografická databáze (GDB).

Návrh GDB probíhal pomocí objektové analýzy [2], neboť v databázi jsou uložené především prostorové objekty. Objektová analýza se obecně skládá ze tří hlavních nástrojů - dekompozice, abstrakce, specializace v hierarchii. Samotný návrh geografické databáze prochází třemi stupni vývoje - tvorbou konceptuálního modelu, logického a v poslední řadě tvorbou fyzického modelu. Obsahuje již specifikované datové typy a vztahy, svým sestavením již odpovídá budoucí databázi.

Fyzický model byl vytvořen v programu ArcCatalog firmy ESRI podle návodu [3].

Výsledná Database se nazývá VeterinarniSprava a obsahuje Featrure Classes: kraje_1, okresy_1, obce, které jsou získané ze serveru cenia.cz, mezi těmito třídami jsou vytvořeny Relationship Classes:

  1. Kraj_Okresy - tato relace je propojena pomocí společného atributu NUTS3

  2. obce_okres - která je propojena pomocí primárního a cizího klíče NK

Dále databáze obsahuje Personal Geodatabase Table ohnisko. Tato tabulka obsahuje údaje z XLS tabulky, která byla získaná z KC Brno. Jelikož v XLS tabulce jsou data o každém ohnisku uložená ve dvou řádcích a především adresa ohniska je vepsaná celá do jedné buňky, nebylo možné tyto údaje importovat do nově vytvořené Personal GeoDatabase Table. Převod dat proto nebyl zautomatizován a bylo ho nutné provést manuálně v programu MS Access 2003. Tabulka ohnisko je mimo jiné doplněna o číslo k.ú., které je nutné do budoucna naplnit a tím pak využít propojení této Table s Feature Class katastrální území (není prozatím součástí databáze).

Pomocí atributu obec z vytvořené tabulky ohnisko a atributu NAZEV z třídy obce je sestavena 3. Relationship Class: obce_ohnisko, která propojuje tabulku ohnisko s třídou obce.

V poslední řadě tvoří databázi výstupní Feature Classes: kraje_s_nakazou, obce_s_nakazou, okresy_s_nakazou. Obsah vytvořené datábaze je vidět na Obr. 3-1.

Obrázek 2. Obr. 3-1: Vytvořená Database

Obr. 3-1: Vytvořená Database

Takto sestavená databáze lze zobrazit jako ERA model (Obr. 3-2). Na tomto obrázku je možné vidět i jednotlivé atributy, které jsou obsaženy v jednotlivých tabulkách, dále pak jsou na obrázku potržené atributy, které tvoří primární a cizí klíče relací. V ERA modelu je i naznačeno i budoucí včelnení tabulky KU (katastrální území)

Obrázek 3. Obr. 3-2: ERA model

Obr. 3-2: ERA model

4. Tvorba dat pro MapServer

Pro semestrální práci byly vytvořeny pouze dvě ukázkové vektorové vrstvy, které jsou následně použity ve výsledném MapServeru. První vrstva zobrazuje mapu ČR, členěnou na obce s vyznačenými obcemi, ve kterých se nachází ohnisko nákazy. Druhá vrstva zobrazuje nakažené okresy ČR. Pomocí těchto map, lze snadno získat prostorovou informaci o výskytu nákazy moru včelího plodu.

Výstupní data pro tvorbu MapServeru jsou typu Shapefile a byly vytvořené v programu ArcMap. K jejich vytvoření bylo potřeba použít FeatureCalss obce, okresy_1 a také tabulky ohniska.

4.1. Postup tvorby map

  1. Jelikož bylo třeba připojit informace o nákaze ze SVS přímo do vrstvy s obcemi a okresy, použila se funkce join a tím se propojila následující data:

    1. atributová data tabulky ohnisko s atributovou tabulkou vrstvy obec - spojeno pomocí společného sloupce obec-NAZEV,

    2. poté byly opět spojeny atributové tabulky vrstvy obec s vrstvou okresy_1 - spojeno pomocí společného sloupce NK,

    3. jako poslední byly spojeny pomoci join funkce atributy vrstvy okresy_1 s atributy vrstvy kraje_1 - pomocí společného sloupce NUTS3.

      V podstatě došlo k propojení atributových tabulek se stejnými vztahy jako v ERA modelu. Pouze místo užití relací mezi jednotlivými třídami se vychází ze spojení atributových tabulek těchto tříd pomocí funkce join.

  2. Provedení výběru pomocí funkce Select by Attributes. Pomocí této funkce se vybraly z vrstvy obec takové polygony (obce), které mají v atributu ohnisko.Počet_nemocných jinou hodnotu než NULL Tímto způsobem vzniká mapa ČR, která má vybarvené polygony obcí s nákazou.

    Stejným způsobem se provede výběr dle atributů nad tabulkou okresy, opět s podmínkou, že atribut ohnisko.Počet_nemocných je jiný než NULL. Výstupem je opět mapa ČR, která zobrazuje okresy s nákazou moru včelího plodu. Viz.Obr.4-1

    Obrázek 4. Obr.4-1: Výstupy z programu ArcMap

    Obr.4-1: Výstupy z programu ArcMap

  3. Export vytvořených vrstev do formátu SHP, které jsou dále použity v MapServeru.

  4. Export vrstev obce, oresy_1, kraje_1 do formátu SHP.

  5. Vytvoření adresáře, který osahuje vytvořené soubory SHP. Tento adresář je zdrojem dat pro MapServer (Obr. 5-3).

5. Tvorba MapServeru

5.1. MapServer - úvod

Téměř každý z nás již navštívil některý ze serverů zobrazujících mapy, ať již na některém z českých portálů (Atlas.cz, Centrum.cz, Seznam.cz), a nebo specializované weby, jako jsou mapové servery Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, komerční data firem GEODIS nebo společnosti T-MAPY, servery Google maps, Virtual Earth společnosti Microsoft mnohé další.

Mapové servery fungují různě, ale v zásadě se dá říci, že prostřednictvím klienta (obvykle WWW prohlížeče) se uživatel spojí s mapovým serverem, ten na základě specifikace uživatele načte data z databáze prostorových dat (často pouze soubory v adresáři), zpracuje data do určité podoby (obvykle rastrového obrázku nebo výsledek dotazu) a ty zašle (často spolu s ovládacími prvky uživatelského rozhraní a dalšími komponentami) zpět ke klientovi.

Mapových serverů je celá řada -- některé jsou komerční (od firem ESRI, TopoL nebo T-Mapy), některé jsou uvolněny pod některou z licencí umožňující jejich svobodné užívání. Mezi tyto volně šiřitelné patří mapový server -- MapServer univerzity v Minnesotě (http://mapserver.gis.umn.edu/) , se kterým jsem v průběhu této práce pracovala. Program MapServer je distribuován jak v podobě zdrojového kódu v jazyce C++, tak jako předkompilované binární soubory pro uživatele OS Windows.

5.2. Princip fungování MapServeru

Obrázek 5. Obr. 5-1 : Schéma SW řešení aplikací MapServeru [1]

Obr. 5-1 : Schéma SW řešení aplikací MapServeru [1]

Softwarové řešení aplikací MapServeru se obecně skládá z následujících komponent (viz Obr. 5-1), převzato z [1]:

  • Webový server - Softwarovým serverem pro MapServer může být kterýkoliv webový server (nebo-li HTTP server), který podporuje spouštění CGI aplikací. Nejčastěji se volí Apache HTTP Server nebo Microsoft Internet Information Server (IIS).

  • Program MapServer - Obvykle je CGI program MapServer (soubor mapserv.exe) instalován v adresáři cgi-bin HTTP serveru. Další soubory MapServeru jsou společně s geodaty uloženy v adresáři s webovými dokumenty.

    MapServer s pomocí dalších utilit, které jsou součástí instalačního balíku, řeší a podporuje řadu funkcí:

    • podpora vektorových formátů: ESRI Shapefile, ESRI ArcSDE (verze alfa) • podpora rastrových formátů: TIFF / GeoTIFF, GIF, PNG, ERDAS, JPEG • převod výstupní mapy na rastrový formát • čtyřstrom-prostorová indexace (quadtree spatial indexing) pro formát Shapefile • plně nastavitelné chování, výstup uživateli řízen přes šablonu • výběr prvku pomocí hodnoty, bodu, oblasti nebo jiného prvku • podpora TrueType fontů • podpora rastrových i vektorových dat ve formě dlaždic • automatické generování legendy a grafického měřítka • vykreslování prvků v závislosti na měřítku • tvorba tématických map pomocí tříd založených na logických a reg. výrazech • popisky prvků ve výstupní mapě včetně řešení kolizí • reakce na vnější podněty přes URL za běhu aplikace (on-the-fly) • změna kartografického zobrazení za běhu aplikace.

  • Inicializační soubor - Tento soubor vyvolá první zobrazení aplikace. Může být samostatným HTML souborem nebo součástí jiného HTML souboru. Inicializační soubor užívá HTML formulář se skrytými parametry pro poslání počátečního dotazu HTTP serveru, který ho následně předá MapServeru. Inicializační soubor ale není povinný. Stejně jako protokol HTTP je i MapServer bezestavový a právě předávání parametrů přes formuláře je jednou z cest, jak informace udržovat.

  • Mapsoubor (mapfile) je základní konfigurační soubor MapServeru. Obsahuje nastavení všech prvků výstupu: vlastní mapy, legendy, přehledky i grafického měřítka. Definuje, která data se mají v aplikaci použít, jak se mají vykreslovat, určuje, jakým způsobem zacházet s dotazy. Mapsoubor má příponu map.

  • Šablona slouží jako rozhraní mezi uživatelem a MapServerem. Je to HTML soubor, který definuje způsob sestavení výstupů z MapServeru na obrazovce uživatele a dále poskytuje uživateli omezenou množinu operací, které může s aplikací provádět. Od prohlížení mapy, zvětšování / zmenšování, přes zapínání a vypínání datových vrstev po dotazy na prvky v mapě atp.

  • Geodata - Standardním vektorovým formátem, který MapServer používá, je Shapefile firmy ESRI. Rastrová data lze načítat v několika různých formátech v závislosti na způsobu kompilace MapServeru. Pomocí externích knihoven je možné používat i další formáty dat.

Mapserver pracuje tak, že z pracovní stanice přijde dotaz na server s požadovanými mapovými vrstvami a souřadnicemi zájmového území. MapServer vyrobí z daného území obrázek mapy se všemi vrstvami, legendu, referenční mapu a tak dále. Vše je definováno v mapsouboru. Zpět ke klientovi je v závislosti na požadavku vrácen obrázek mapy, celá HTML stránka nebo výsledek dotazu do databáze. Jednotlivé servery spolu mohou komunikovat pomocí služeb WMS, WFS a dalších, a poskytovat si tak na vzájem mapy.

5.3. Tvorba MapServeru

Pokročilejší uživatel by měl být schopen napsat si požadovanou aplikaci na základě dokumentace. Aby člověk mohl skutečně naplno využít veškeré možnosti MapServeru, je potřeba umět následující jazyky nebo se alespoň trochu vyznat v jejich základech:

  • HTML slouží k vytváření výsledné aplikace. Z funkčního hlediska jsou nejvíce používána formulářová pole, pomocí nichž se předávají parametry MapServeru.

  • JavaScript je programovací jazyk, s jeho pomocí lze výslednou aplikaci rozpohybovat. Pomoci něj lze nastavit správné hodnoty do správných formulářových polí, zapnout správné funkce a nakonec i aktivovat ikonu, aby bylo vidět, jaký nástroj je právě aktivní. Existuje již celá řada příkladů, které stačí pouze zkopírovat z výborné dokumentace (http://mapserver.gis.umn.edu/docs) a případně je jen maličko přepsat tak, aby dělaly, co mají.

  • Perl, Python a PHP jsou základní programovací (skriptovací) jazyky, pomocí kterých lze napsat celou mapovou aplikaci podle sebe, s MapServerem pouze v pozadí.

5.3.1. Mapfile

Mapfile je konfigurační soubor, ve kterém je definována jednak zobrazovaná oblast a jednak to, jak se mají jednotlivé vrstvy vykreslovat.

Struktura mapfile je hierarchická: Mapfile se skládá z několika objektů navzájem do sebe vnořených a ukončený vždy slovem END. Tyto objekty pak obsahují parametry s atributy, případně další podobjekty. Jména atributů v parametrech se nahrazují konkrétními hodnotami. Na vrcholu této hierarchie stojí objekt MAP. V něm pak mohou být objekty jako WEB (obsahuje propojení se šablonou a dalšími „nedatovými“ soubory), REFERENCE (nastavení přehledky), LEGEND (nastavení legendy), SCALEBAR (nastavení grafického měřítka), PROJECTION (definice projekce) a především objekt LAYER (definice a nastavení vrstvy), kterých mapsoubor zpravidla obsahuje celou řadu. Každý parametr se zapisuje na samostatnou řádku, na velikosti písma nezáleží.

Podrobnou online referenční příručku k mapsouboru lze najít na adrese: http://mapserver.gis.umn.edu/doc40/mapfile-reference.html

Máme tři základní objekty, které mají různé vlastnosti:

  • MAP je něco jako projekt -- je definován územím, kartografickou projekcí, referenční mapou a podobně. V tomto objektu se nastavují globální vlastnosti výsledných map.

  • LAYER už jsou jednotlivé mapové vrstvy, které se dále mohou dělit na CLASS -- třídy s vlastním STYLE (stylem zobrazení). Např.: LAYER Vodstvo s CLASS Potoky a řeky a s CLASS Nádrže.

Obrázek 6. Obr. 5 - 2: Ukázka konfiguračního souboru

Obr. 5 - 2: Ukázka konfiguračního souboru

  • NAME - Každý objekt může být pojmenován. Pomocí jména se lze na jednotlivé objekty odkazovat.

  • EXTENT - hraniční souřadnice projektu. Jsou zadávány v pořadí západ jih východ sever. Vždy musíme vědět, na jakém území pracujeme.

  • SHAPEPATH - cesta k adresáři s daty z pohledu systému. Adresář a data musí mít nastaven parametr pro čtení pro uživatele, pod kterým běží váš webový server. Data je možné mít i jinde, v tom případě ale musí být v parametru DATA uložena celá cesta.

  • DATA - Soubor s daty, bez koncovky. Tento soubor je uložen v adresáři SHAPEPATH.

  • TYPE - o jaký typ dat se jedná. Rozenáváme POLYGON (plochy), LINE (linie), POINT (body) v případě vektorových dat a dále máme k dispozici typy RASTER a ANNOTATION.

  • STATUS - výchozí příznak zobrazování vrstvy. Možné parametry jsou ON, OFF a nebo DEFAULT. OFF znamená, že nebude-li vrstva explicitně vyvolána parametrem layer v URL, nebude vykreslena.

  • CLASS - Uvozuje objekt třídy. Tříd může být jedna až mnoho v rámci každé vrstvy. Třídy jsou vytvářeny na základě nějakého atributu vrstvy -- v případě vektorových dat na základě hodnot ze sloupečku z databáze, v případě rastrových dat na základě hodnot rastru. A nebo může třída pokrývat "všechny hodnoty".

5.3.2. Spuštění mapfile - jednoduché zobrazení mapy

Vytvořením HTML stránky lze zobrazit vytvořený mapfile. Místo adresy s obrázkem je adresa programu mapserv s klasickým způsobem předání parametrů přes webové rozhraní. V tomto případě máme parametry:

  • map - udává plnou cestu k našemu mapfilu,

  • layer - vrstvy, které se mají vykreslit,

  • mode - v jakém má MapServer fungovat. Mód map vrací obrázek mapy, query vrací výsledek dotazu na zadané souřadnice, browse vrací vygenerovanou HTML stránku na základě šablony.

    Např.: <div> <img border="1" src="/cgi-bin/mapserv?map=/home/vizu/Jezera.map&layer=staty_hranice&layer=staty_plochy&layer=modis&mode=map" alt="Mapa" > </div>

5.3.3. Vytváření stránek pomocí šablon

Jedná se v podstatě o jednoduchou HTML stránku, do které jsou na potřebných místech do hranatých závorek vepsány „tagy”, za které MapServer doplní případný text.

MapServer je CGI program, jemuž nejsnáze předáme parametry pomocí formulářových polí. Hodnoty v těchto polích můžeme nastavit buď přímo – klikem myši nebo vstupem z klávesnice, nebo nepřímo, pomocí JavaScriptových funkcí.

5.4. Praktická ukázka

Výše uvedeným způsobem se vytvoří mapfile (Příloha č.1 - vcely.map), ve kterém jsou vytvořené vrstvy, které obsahují SHP soubory, které byly předem vytvořeny v ArcMapu. Vektorová data, která byla pro práci použitá jsou uložena v adresáři a lze je vidět na Obr. 5-3.

Obrázek 7. Obr. 5-3 : Zdrojova data typu SHP

Obr. 5-3 : Zdrojova data typu SHP

Mapsoubor obsahuje liniové vrstvy krajů, okresů, obcí s jejich názvy, dále pak polygonové vrstvy, zobrazující nakažené kraje, okresy a obce. Vytvořený mapsoubor obsahuje kromě objektů LAYERs, také WEB s odkazem na šablonu, SCALEBAR a nastavení popisků - FONTSET.

Reprezentace mapfile pro uživatele přes webové rozhraní je tvořena html šablonou. V aplikaci byla užita šablona vytvořená Přemkem Vohnoutem, který ji vytvořil pro účely své BP (http://www.gis.zcu.cz/studium/dp/2007/). V HTML šabloně je využit program msCross, který rozšiřuje základní možnosti obyčejné HTML šablony o možnost doprogramování vlastních funkcí pomocí JavaScriptu, např. zjištění souřadnic a pod.. Základní operace je posun, přiblížení/oddálení, návrat do výchozího měřítka a možnost vypínání/zapínání určitých vrstev.

V příloze je uveden výsledný mapfile vcely.map (Příloha č.1) a šablona vcelimor.php (Příloha č.2). Na webové stránce www.mapserver.zcu.cz/vizu/vcelimor.php lze vidět výsledek této práce.

6. Závěr

Cílem práce bylo vytvořit jednoduchou mapovou aplikaci s využitím programu MapServer, která bude pracovat s daty o nákaze včelstev morem včelího plodu.

Celé práci předcházelo získání dat o aktivních ohniscích, které nakonec poskytla Státní veterinární správa České republiky. Dále pak bylo nutné sehnat potřebné vrstvy z ArcČR, se kterými se dále pracovalo. Nad těmito daty byla vytvořená jednoduchá databáze, která je pouze nástinem pro budoucí DP. Ve výsledné fázi by měla být databáze propojena s MapServerem. Ovšem pro potřeby této semestrální práce se této databáze nevyužívá. Proto veškerá data pro potřeby MapServeru jsou uložená v adresáři na disku, na kterém je daný MapServer vytvořen.

Mapové výstupy byly nejprve vytvořeny v programu ArcMap a následně převedeny do souboru typu SHP, se kterým MapServer umí pracovat. Po vytvoření mapových výstupů bylo možné sestavit mapsoubor, který je reprezentován přes webové rozhraní pomocí html šablony.

S vyhlídkou do budoucna, by tento MapServer měl nejen zobrazovat mapy, ale i na základě jednoduchých dotazů by měl umět vytvářet různé analýzy nad daty o ohniscích pro různá časová období. Dále by mělo být zajištěno plnění vytvořené databáze přímo ze STS ČR.

7. Přílohy

7.1. Příloha č.1 - vcely.map

Obrázek 8.


7.2. Příloha č.2 - vcelimor.php

Obrázek 9.


Zdroje:

[1] Kollinger , Milan Návrh a implementace finančně nenáročného způsobu publikace geografických dat v síti Internet. [online]. 2004 . Dostupné z: <  http://www.gis.zcu.cz/studium/dp/2004/ >.

[2] Vokounová , Lucie Návrh struktury datového modelu pro správu elektrických distribučních sítí ZČE v GIS analýzou mezinárodního datového modelu ArcFM. [online]. 2003 . Dostupné z: <  http://www.gis.zcu.cz/studium/dp/2003/ >.

[3] Building a Geodatabasse Tutorial [online]. Dostupné z instalačního balíku ArcGis firmy ESRI

[4] Státní veterinární správa ČR, Mor včelího plodu [online]. . Dostupné z: <  http://www.svscr.cz/index.php?art=2099 >.

[5] Český svaz včelařů - Novinky a zprávy [online]. . Dostupné z: <  http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky >.

[6] UMN MapServer [online]. . Dostupné z: <  http://mapserver.gis.umn.edu/ >.

[7] Metodický návod SVS ČR č. 2/1999 ze dne 7. 12. 1999, ve znění změn a doplňků ke dni 1. 3. 2005 - MOR VČELÍHO PLODU [online]. . Dostupné z: <  http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-METODICKE-Navod.doc >.

[8] Tutoriály pro UMN MapServer (UMN MapServer - Začínáme, UMN MapServer - snadno a rychle)[online]. . Dostupné z: < http://www.root.cz/clanky/mapovy-server-snadno-a-rychle-1/ >.