Pársismus (mazdaismus, zoroastrianismus)

Novější název tohoto náboženství (pársismus) je odvozen od národů Pársů, potomků Peršanů. Pársismus vznikl v 6. - 7. století před naším letopočtem na území dnešního Íránu. Krátce po svém vzniku došlo k zásadnímu přepracování náboženské nauky myslitelem Zarathuštrou (Zoroastrem), odtud další název pársismu - zoroastrianismus. Pársismus je polyteistické náboženství, které přeje radostem života. Výrazná a silná je také víra v dobro. Základní téma pársismu je boj dobra, které představuje bůh Ahura Mazda, a zla , které je reprezentováno bohem Ahrímanem (Angru Mainjou). Člověk se může dobrovolně rozhodnout na kterou stranu se přidá. Jelikož Ahura Mazda stvořil svět, považují někteří odborníci pársismus za monoteistické náboženství. Hlavním posvátným textem je Avesta. Symbolem pársismu je oheň, znak očištění a prostředník mezi bohy a lidmi. Tento posvátný oheň musí být uchráněn před zraky nevěřících, proto se vyskytuje pouze v chrámech. Existují tři druhy pársistických chrámů: Ataš Dadghan (obyčejný dům nebo modlitebna), Ataš Adaran (v okolí tohoto chrámu musí žít alespoň deset rodin vyznávajících pársismus) a Ataš Behran (nejvyšší chrámy, kterých je na světě jen deset).

K pársismu sehlásí zhruba 130 tisíc věřících, kteří žijí převážně v západní Indii (centrum Bombaj), v poušti na západě Íránu (poslední zbytky pársismu v jeho vlasti, většina věřících byla vyhnána muslimy) a v Pákistánu. Významné jsou též exilové komunity v USA, Velké Británii, Německu a ve východní Africe.