8.4. Metoda protínání vpřed

Této metody se použije v případě nutnosti zaměření nepřístupných bodů nebo osamocených předmětů měření vzdálených od sítě pomocných bodů. Pro určení polohy neznámého bodu se změří směry či délky ze dvou známých stanovisek (protínání ze směrů a z délek).

Obrázek 8.14. obr. 8.14 – Protínání ze směrů

obr. 8.14 – Protínání ze směrů

Protínání ze směrů se zapíše do zápisníku metody polární - pevné stanovisko (viz Polární metoda). Obdobně by vypadal zápis pro polární stanovisko č. 115.

Obrázek 8.15. obr. 8.15 – Protínání z délek

obr. 8.15 – Protínání z délek

Pro protínání z délek se používá zvláštní druh zápisu (viz obr. 8.16):

Obrázek 8.16. obr. 8.16 - Zápisník metody protínání z délek

obr. 8.16 - Zápisník metody protínání z délek

V uvedeném příkladu jsou délky mezi známými body a bodem určovaným měřeny přímo. Pokud by tyto délky byly odvozeny z ortogonálních údajů, uváděly by se jako měřické prvky rozdíly staničení a rozdíly délek kolmic. Pokud by mezi danými body byla změřena kontrolně vzdálenost, uvedla by se do řádku s číslem určovaného bodu namísto 0. Ve sloupci kolmic se uvádí symbol –1, leží-li určovaný bod vlevo od směru z prvního na druhý daný bod, a +1, leží-li určovaný bod vpravo.

Poznámka

Určení jednoznačně identifikovatelných podrobných bodů polohopisu se kontroluje oměrnými mírami (kontrolními!). Pokud kontrolní oměrné míry nelze měřit nebo je to obtížné nebo jsou oměrné míry delší než 50 m, změří se kontrolní míry vztažené k jiným jednoznačně identifikovatelným podrobným bodům (křížové míry). Pokud nelze jednoznačně identifikovatelný bod ověřit oměrnými ani křížovými mírami, určí se nezávisle dvakrát [35].Existují ještě další metody určování podrobných bodů polohopisu. Způsob jejich zápisu je uveden v [35].

Poznámka

Existují ještě další metody určování podrobných bodů polohopisu. Způsob jejich zápisu je uveden v [35].

Poznámka

Přesnost podrobného měření a výsledných souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy se vyjadřuje ve vztahu k blízkým bodům podrobného polohového bodového pole.

Charakteristikou přesnosti určení souřadnic X, Y podrobných bodů polohopisu je základní střední souřadnicová chyba

, kde mx, my jsou základní střední chyby určení souřadnic X, Y.

Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic X, Y dvojice podrobných bodů je základní střední chyba md délky přímé spojnice bodů této dvojice, vypočtené ze souřadnic.

Souřadnice podrobných bodů polohopisu musí být určeny tak, aby:

Dosažení přesnosti určení podrobných bodů polohopisu se ověřuje pomocí:

Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikosti rozdílu délek daného vztahem Δd = dm - dk , kde dm je délka spojnice vypočtená z výsledných souřadnic a dk je délka spojnice určená z přímého měření. Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když:

přičemž

Pro porovnání souřadnic výběru podrobných bodů se vypočtou pro body výběru rozdíly souřadnic

jsou výsledné souřadnice podrobného bodu a xk, yk jsou souřadnice téhož bodu z kontrolního určení. Dosažení stanovené přesnosti se testuje pomocí výběrové střední souřadnicové chyby

kde sx, sy jsou střední chyby souřadnic. Střední chyby souřadnic se určí ve výběru o rozsahu a bodů ze vztahů:

Hodnota koeficientu k = 2, má-li kontrolní určení stejnou přesnost jako podrobné měření nebo k = 1, má-li kontrolní určení přesnost podstatně vyšší, t. j. mxy < 0,10 m.

Přesnost určení souřadnic se pokládá za vyhovující, když

Pro posouzení přesnosti podrobných bodů polohopisu jsou stanoveny kódy charakteristiky kvality:

Obrázek 8.17. Tab 8.1 – Kritérium přesnosti podrobných bodů polohopisu [35]

Tab 8.1 – Kritérium přesnosti podrobných bodů polohopisu [35]