Při trigonometrické nivelaci se určuje výškový rozdíl mezi dvěma body, které tvoří sestavu. Více na sebe navazujících sestav tvoří pořad trigonometrické nivelace. Princip měření v jedné sestavě je znázorněn na obr. 13.10.

Obrázek 13.10. obr. 13.10 – Princip trigonometrické nivelace

Pro převýšení podle obrázku 13.10 platí:

kde

l_A je čtení na lati postavené na bodě A,

l_B je čtení na lati postavené na bodě B,

h_A, h_B se vypočtou ze změřených veličin (svislých úhlů a vodorovných nebo šikmých délek).

Při měření pořadu trigonometrické nivelace se staví lať pouze na počáteční bod pořadu A a koncový bod pořadu B. Při vodorovné záměře na lať se odečte výška h_A nad bodem A a h_B nad bodem B. Na přestavové body se staví cílové zařízení (odrazný terč) a ze stanovisek přístroje se měří svislé úhly (většinou zenitové) a délky (většinou šikmé, volí se 200 až 300 m).

Obrázek 13.11. obr. 13.11 – Trigonometrická nivelace s jedenkrát měřeným převýšením

Převýšení v takovéto sestavě se vypočte ze vzorce:

(pozn. číslují se jak přestavové body, tak stanoviska přístroje).

Převýšení celého pořadu se vypočte ze vzorce:

V uvedeném příkladě se jednotlivá převýšení měřila jen jedenkrát, pokud bychom jednotlivá převýšení měřili dvakrát (záměra vpřed a vzad, použití trojpodstavcové soupravy), určila by se tato jednotlivá převýšení jako aritmetické průměry.

Obrázek 13.12. obr. 13.12 – Trigonometrická nivelace s dvakrát měřeným převýšením

Převýšení celého pořadu se vypočte ze vzorce:

kde

v_A je výška přístroje na bodě A,

v_B je výška přístroje na bodě B.