9.2. Konstrukční práce na mapách velkého měřítka

Před vlastním vyhotovením kartografického originálu je třeba vyhotovit konstrukční list pro daný mapový list.

Příkladem mapy velkého měřítka je katastrální mapa. Jejím obsahem jsou body bodového pole, polohopis a popis. Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů. Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu[55] .

Popis katastrální mapy tvoří:

Souvislý klad mapových listů katastrální mapy navazuje na dělení mapových listů státní mapy 1:50 000 v S-JTSK. Klad mapových listů je pravoúhlý, daný rovnoběžkami s osami Y a X souřadnicové soustavy[56].

Tabulka 9.1. Rozdělení mapových listů

Měřítko MLZpůsob vznikuRozměr rámu [mm]Označení
1:5 000Dělením státní mapy 1:50 000 na 10 sloupců a 10 vrstev ve směru osy Y a X.500x400Název příslušného listu státní mapy 1:50 000 doplněný číslem sloupce a vrstvy.
1:2 000Dělením ML 1:5 000 na 2 sloupce a 2 vrstvy.625x500Označení příslušného ML 1:5 000 doplněné za lomítkem číslem ML.
1:1 000Dělením ML 1:2 000 na 2 sloupce a 2 vrstvy625x500Označení příslušného ML 1:2 000 doplněné číslem ML.
1:500Dělením ML 1:1 000 na 2 sloupce a 2 vrstvy625x500Označení příslušného ML 1:1 000 doplněné číslem ML.
1:250Dělením ML 1:500 na 2 sloupce a 2 vrstvy625x500Označení příslušného ML 1:500 doplněné číslem ML.

Obrázek 9.3. Klad, rozměry a označení ML katastrální mapy v S-JTSK

Klad, rozměry a označení ML katastrální mapy v S-JTSK

V konstrukčním listě se zobrazují:

Rám a síť pravoúhlých souřadnic tvoří kostru pro vynášení bodů daných souřadnicemi. Rám i síť se zhotovují pomocí pravoúhlého koordinátografu. Nejprve se vyhotoví síť pravoúhlých souřadnic (čtvercová síť ve vzdálenosti 10 cm). Na prvním pravítku (rovnoběžném s osou Y) nastavíme nulu a stejně tak i na druhém pravítku (rovnoběžném s osou X). Jehlou provedeme na podloženém listu vpich. Druhé pravítko posuneme o daný interval a provedeme další vpich. Takto postupujeme až do konce řady. Poté posuneme první pravítko o daný interval a postup opakujeme až zaplníme čtvercovou sítí celý list. Pro mapové listy velkých měřítek je delší rozměr 625 mm, proto pro ně musíme vynést ještě nepravidelný úsek 2,5 nebo 5,0 nebo 7,5 cm (podle umístění mapového listu v kladu listů). Po vyhotovení čtvercové sítě se vytáhne tuší rám i jednotlivé křížky sítě.

Poznámka

Kromě pravoúhlého koordinátografu lze pro konstrukci sítě použít také kovové šablony. Jedná se o kovovou fólii, do níž jsou s vysokou přesností vyvrtány kruhové otvory v pravidelném rozestupu 10 cm. Pro vynesení bodů o nepravidelných vzdálenostech je pak ale nutné použít zobrazovací trojúhelníky.

Body polohového pole se vynášejí současně se sítí pravoúhlých souřadnic prostřednictvím pravoúhlého koordinátografu. Pokud bychom je vynášeli až dodatečně, použije se zobrazovacích trojúhelníků. Pomocí zobrazovacích trojúhelníků se odsouvají zbytkové souřadnice od sítě pravoúhlých souřadnic. Máme-li vynést bod o souřadnicích Y a X, najdeme nejbližší rovnoběžky Y = konst., X = konst. Zjistíme rozdíl mezi souřadnicemi bodu a těmito rovnoběžkami a pomocí zobrazovacích trojúhelníků vynášíme pouze tento rozdíl. Jeden z trojúhelníků přiložíme odvěsnou k rovnoběžce Y = konst. či X = konst., podle toho, zda chceme vynášet rozdíl ΔY nebo ΔX . Druhý trojúhelník přiložíme tak, aby se nulové údaje na vernieru i na stupnici kryly. Nyní posuneme druhý trojúhelník o hodnotu ΔY (nebo ΔX) a podle jeho strany[57] , která je rovnoběžná s rovnoběžkou, k níž je přiložen první trojúhelník uděláme rysku. Postup opakujeme také pro druhý rozdíl, na průsečíku obou rysek pak leží bod o daných souřadnicích.

Obrázek 9.4. Vynesení bodu o známých souřadnicích

Vynesení bodu o známých souřadnicích

Stejným způsobem jako body polohového pole se vynášejí také pomocné body o známých souřadnicích a průsečíky polygonových stran a měřických přímek s rámem mapového listu, jejichž souřadnice je třeba předtím vypočítat.

Obrázek 9.5. Výpočet průsečíku polygonové strany (či měřické přímky) s rámem mapového listu

Výpočet průsečíku polygonové strany (či měřické přímky) s rámem mapového listu

Dáno:

Body:

1 [Y1, X1]

2 [Y2, X2]

Určit: P [YP = konst., XP]

Výpočet:

Vyjdeme z podobnosti trojúhelníků Δ12X2 a Δ1PXP:

Vynesené body se zakroužkují a doplní číslem bodu. Poloha zobrazených bodů se kontroluje opakovaným nastavením souřadnic či kartometricky.

Podrobné body polohopisu se vynáší stejnou metodou, jakou byly zaměřeny[58] . Body zaměřené ortogonálně se vynášejí pomocí zobrazovacích trojúhelníků (viz vynášení bodů polohového pole, každá měřická přímka tvoří vlastní souřadnicový systém – osa X = měřická přímka!), body zaměřené polárné pomocí polárního koordinátografu. Polární koordinátograf se zcentruje nad obrazem stanoviska, na orientační bod se nastaví příslušná úhlová hodnota a následně se vynášejí podrobné body polohopisu (po nastavení naměřeného úhlu a délky se provede do podloženého listu vpich.

K vyneseným bodům se doplní jejich čísla. Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů polohopisu v grafické formě katastrální mapy je základní střední souřadnicová chyba mxy , kde mx,my jsou základní střední chyby zobrazení bodů na podkladě jeho výsledných souřadnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení mxy nepřesáhla hodnotu 0,16 mm v katastrální mapě. Dosažení přesnosti zobrazení podrobných bodů polohopisu u grafické formy mapy se ověřuje porovnáním délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření s délkami určenými z mapy. Dosažení přesnosti se posuzuje podle velikosti rozdílu délek daného vztahem Δd = dm - dk , kde dm je délka určená z hodnot odměřených na katastrální mapě s přihlédnutím ke srážce katastrální mapy a dk je délka spojnice určená z přímého měření. Dosažená přesnost se považuje u katastrální mapy v S-JTSK za vyhovující tehdy, když

přičemž

a k = 1,5 pro měřítko katastrální mapy 1:1000, k = 1,6 pro měřítko 1:2000 a k = 1,9 pro měřítko 1:5000 [72], popř. [60].

Na závěr se vynesené body pospojují podle měřického náčrtu a vyrovnají se styky (návaznost kresby a popisu) se sousedními mapovými listy.



[55] Osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody, lanové dráhy s veřejnou dopravou, hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace, most, propustek a tunel v násypovém tělese komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, evidovaná jako parcela, portál železničního a silničního tunelu, břehová čára vodního toku a vodní nádrže sloužící k vodní dopravě, stavební objekt na vodním toku nebo nádrži, nadzemní vedení vysokého v velmi vysokého napětí včetně stožárů, stožáry vysílacích a retranslačních stanic, schodiště u významného objektu na veřejném prostranství nebo schodiště v nesjízdných komunikacích, komunikace pro pěší v parcích a sadech širší než 3 m, zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka a veřejná studna, budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téže parcele.

[56] Klady mapových listů v dalších souřadnicových systémech je probírán v předmětu Tématická kartografie.

[57] Touto stranou je odvěsna trojúhelníka. Protože je však stupnice nanesena na přeponě, je třeba si uvědomit, že dílky této stupnice musí být zvětšeny proti odsouvaným hodnotám v poměru i / sin α nebo i / cos α

[58] Pokud známe souřadnice podrobných bodů polohopisu, vynáší se pak tyto body stejně jako body polohového pole (pravoúhlým koordinátografem či zobrazovacími trojúhelníky).